Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

ENDURANCE DAY MOST 14. - 16.9 2012

Sraz u koní v jedenáct, stojí v páteční esemesce…  A tak se v sobotu ráno, po malém zpoždění, scházíme v Brtnici a balíme věci. Takových koňských krámů na jedny závody, to svět neviděl... tyčky, páska, kýble, seno… obě auta jsou plný spacáků a stanů.

První zádrhel nastává záhy, Barýsek bojkotuje nakládání. Rozhodl se, že on rozhodně nikam nejede a do Mostu už vůbec ne. A tak místo ve dvanáct odjíždíme ve dvě. Tady opravdu veliké díky Mírovi, protože… no však on ví:-). Po malém blouďění se ocitáme na mosteckém hipodromu, který už při příjezdu vypadá velice koukatelně. Po chvíli nacházíme ten správný stan, kde prezentujeme koně, dostáváme mapy, startovní čísla, platíme startovný a jsme nanavigovaný, kde rozbít tábor. Vykládáme koně a mizíme s nimi do veteriny. Česky tam s námi nemluví skoro nikdo, všude okolo pobíhají Arabové, vedle nás postává tým z Bahrajnu, mají koně na sto šedesáti kilometrové trati. Drahým šejkům prý koně přistávali ve Franfurktu, pak jeli po silnici. Opodál jim stojí takové „skromné městečko“ (skoro jako je to naše...).

   

Koně nám prohlíží veterináři a píší jim na zadek čísla. Odkládáme je do našich ohrádek, stavíme stany a jdeme na večeři, která je v ceně startovnýho, což platí i pro snídani a oběd na den následující. Dáváme si kuřecí steak na houbách. Začíná se pomalu smrákat a k naší ne příliš velký radosti i ochlazovat. Barýsek nám dlabe na pásku, nejlepší tráva je samozřejmě za ohradníkem, takže tělo v ohradě, hlava a krk mimo ohradu. Naštěstí se domlouváme se sousedy a připojujeme se na jejich elektriku, díky. Od Péťi fasujeme kulichy, čímž nás zachraňuje od umrznutí… zalejzáme do spacáků, máme jen jednu karimatku, což není úplně mnoho. V noci a nad ránem se má teplota pohybovat okolo pěti stupňů celsia. To ale dáme, nejsme přece žádný vokurky. Nejvíc statečná je Petra se slovy „já spím pod širákem“ a pasující si na hlavu kulich z Madeiry. Jasný, to víš že jooo, pomyslím si… :-).

  

Noc docela poklidná, jen ráno mě budí zima. Akorát svítá. Jdu nakrmit koně a vypustit Laru, která chrní ve vleku. Na trati už dávno pobíhají koně. Barda i Mischelle jsou díky elektrice stále za ohradníkem (na správné straně), což je velice potěšujícím shledáním takhle po ránu. Petru se Standou nalézám spící v autě, širák asi úplně tak neklapl:-).

   

Rychlá snídaně a jdeme sedlat. Na startu dostáváme čipy, který kotvíme koním na krk a po půl devátý se ocitáme na tříkilometrovém dostihovém okruhu. Proklusat na zahřátí, pak už se jen cválá, je to úžasný pocit. Po kole a půl opouštíme hipodrom a mastíme na výborně připravenou trať. Musíme se vrátit v rozmezí 100-125 minut bez penalizace. Utíká to rychle, koně se chovají vzorně, počasí je skvělý.  A jelikož rozhoduje čas od projetí cílem po vstup do veterinární kontroly s tepovkou do 64 tepů za minutu, jdeme poslední dva kilometry krokem. Nemám Polar, takže riskuju diskvalifikaci a beru koně do veteriny bez změření. Naštěstí to klaplo, Barda má tep na horní hranici. Míša je na tom ještě o něco málo líp.

   

Odpoledne je vyhlášení a nám z naší piďi dvaceti pětikilometrový trati káplo pátý a šestý místo ze třinácti koní. Jsme spokojení, odvážíme si modrou a fialovou mašli (mám ráda tyhle barvy:-)) a hlavně obrovskou zkušenost. Měli jsme možnost vidět, jak to chodí na mezinárodních závodech té nejtěžší obtížnosti ve vytrvalostním sportu. Balíme koně, balíme stany, balíme ohrádku a vyrážíme směr domov. I Barda naznal, že výlet dobrý, ale doma, že je líp, takže nastoupil sám a bez keců.

   

Závěrem z „Most endurance day 2012“ snad už jen poděkování všem zúčastněným. Tatínovi za půjčení auta, Mírovi za odvoz koní a naložení beduína Bardy, Standovi za technickou podporu, Natálce za manuální podporu a Péťě, té já děkuji za to jak skvělou sparingovou partnerkou mi byla. Před organizátory smekám.

MOST VE FOTKÁCH, OD ZAČÁTKU AŽ DO KONCE, DÍKY FOTOGRAFÚM :-)

   

Nejdřív pokecat ingliš s veterináři, pak prolézt vstupní veterinou

   

Máme po veterině, čísla na prdeli též máme a jde se rozbít tábor

   

   

Stany stojí, koně bydlí... pro tentokrát, dobře to dopadlo

   

Přežili jsme noc, na startu vyfasovali čipy a vyrazili na okruh

   

   

A jsme zpátky, rychle do veteriny...

   

   

Pak už pohodička a čekání...

   

     

   

Závěrečný dekorování a odjezd domůůů

   

     

TOPlist